Pivo a muži
Můj otec nikdy nebyl takový představitel, že by byl dokonalý muž. Můj táta totiž velmi rád chodil do hospody a taky nebyla výjimka, že dvakrát anebo třikrát týdně chodil domů hodně opilý. Žití s ním asi nebylo moc pěkné. A úplně musím litovat maminku, která tohle všechno trpěla. A nyní nechápu, proč se s nimi maminka nerozvedla dříve. Moje máma to s opilým otcem vydržela dalších šest let. Vůbec tomu nerozumím. To já jsem pravý opak maminky. Já jsem hodně rázná a když se mi něco nelíbí, tak to dám hodně najevo, někdy až moc. Proto asi nemám přítele. Protože jsem velmi alergická na to, když jde muž na pivo a vrátí se někdy opilý. Ale abych taky se zastala mých bývalých partnerů, tak musím říct, že ani jeden nebyl žádný velký alkoholik. Je jasné, že někdy do hospody šli, což chápu a je úplně normální. Jenomže mě hodně moc vadil pach piva.
A samozřejmě, když se muž vrací z hospody, tak tam tím pivem načichne, když si třeba dá dvě nebo tři piva. A mě to hodně vadilo. Někdy mě vadí, že jsem taková. Protože jsem chtěla, abychom se s nějakým přítelem měli opravdu dobře a nevyčítali bychom si nic. Já jsem taky s kamarádkami šla občas na víno. Jenomže muži jsou takoví, že si asi nedokáží dát pouze jedno nebo dvě piva.
Například můj druhý přítel moc rád chodil za kamarády, kde vypil ale třeba i deset piv. To já bych už ležela si pod stolem nebo na pohotovosti! Takže to vypadalo hrozně. Navíc se musím přiznat, že opravdu nevím, co muži na tom pivu vidí. A vy máte rádi pivo? Já vím, že je to asi naše národní pití, ale zase všichni víme, že vůbec nic se nemá přehánět, protože všechno moc škodí. To já pivo nepiji, mě nechutná. Ale někdy si říkám, že bych si někdy s budoucím partnerem mohla dát tak alespoň jedno pivo za měsíc. Třeba by to partnera potěšilo. Ale kdoví. Třeba přítel bude odpůrce piva.